Úkol 2

Pomůcky pro dvojici/skupinu:

vytvořená „střecha“ (např. na černo natřený kartón), 3 krabice, 3 teploměry

Postup:

V předcházející úloze žáci zjistili, že světlo se mění na teplo více, pokud dopadá na tmavé předměty, než když dopadá na světlé předměty. Cílem této úlohy je, aby si žáci uvědomili, že zahřívání předmětů závisí také na tom, jak šikmo na zahřívaný předmět dopadají sluneční paprsky. V tomto úkolu mohou žáci využít také výsledky zkoumání z devátého úkolu v souboru úloh o elektrické energii, kde zkoumali změnu světelné energie na elektrickou.

Učitel žákům představí situaci z běžného života – různé střechy domů. Může se žáky diskutovat o tom, jaké střechy a proč jsou nejvhodnější. Zajímavé je rozebírat barvu střechy, a  to vzhledem k  výsledkům zkoumání z  prvního úkolu. Samotnou výzkumnou situaci představí prostřednictvím Úkolu 2a. Vysvětlí žákům, že jejich úkolem je zjistit, jak mají postavit střechu, aby se prostor pod ní zahříval co nejméně. V  pracovním listu mají tři různé situace a jejich úkolem je vytvořit předpoklad o tom, jak je potřeba střechu postavit. Měli by mít snahu svůj předpoklad zdůvodnit.

Následně je učitel vede k tomu, aby si svůj předpoklad ověřili. Postup znovu není daný, proto je důležité vyhradit žákům dostatečný čas na to, aby si postup promysleli. Učitel jim s  tvorbou návrhu postupu pomáhá. Upozorní, že budou používat černou střechu, která má stále stejný rozměr, jen je různě nakloněná.

UUčitel s  žáky diskutuje o  praktickém ověřování předpokladů. Spolu sestrojí konstrukci tak, aby byly směrem ke slunci otočené tři různě nakloněné „střechy“ stejného rozměru (například kartón natřený na černo). Střechy mohou být umístěny na stejných papírových krabicích, ve kterých jsou umístěny teploměry. Právě teploměry budou indikátorem případných pozorovaných změn. Podobně jako v jiných úkolech, i zde je diskuze o předpokladech a postupu ověřování předpokladů v principu didakticky hodnotnější částí aktivity v porovnání se samotným praktickým ověřováním předpokladů. Žáci se učí precizně přemýšlet v situacích, ve kterých potřebují získat důvěryhodný výsledek pozorování

Po realizaci praktického ověření předpokladů učitel vyzve žáky, aby výsledek pozorování (vzhledem k  předpokladům a  všeobecnému výzkumnému záměru aktivity) formulovali v  podobě závěru. Úkol 2b je formulová podobně. Zde je však úkolem žáků zjistit, zda je důležité, jak máme střechu nasměrovanou vůči slunci v  rámci orientace ke světovým stranám. Žáci tvoří předpoklady a mají snahu je zdůvodňovat. Následně se snaží své předpoklady ověřit prostřednictvím vyhledávání informací na internetu. Praktické ověřování předpokladů by vyžadovalo dlouhodobější pozorování (alespoň jeden celý den během slunečného počasí, a to prostřednictvím pravidelného měření teploty vzduchu pod střechou domu).