Hodnota potravin

Hodnotu potravin můžeme rozdělit na dvě podskupiny, a to biologickou a energetickou hodnotu potravin. Energetická a biologická hodnota tvoří tzv. výživovou hodnotu, t. j. podíl potraviny na uspokojení výživových potřeb lidského organizmu. Např. mrkev má vysokou biologickou, avšak nízkou energetickou hodnotu. Naopak sladké lízátko má vysokou energetickou, ale nízkou biologickou hodnotu (tzv. prázdná energie).

Energetická hodnota potravin představuje množství energie, které se uvolňuje spálením živin (bílkovin, tuků, sacharidů) během trávení. Množství energie, kterou dokáže organizmus uvolnit z potravy, označujeme fyziologicky využitelná energetická hodnota. Udává se v jednotkách Joule (J), kalorie (cal) – starší, ale v praxi stále používaná:


Příklady: 8 000 kJ = 1 900 kcal
                1 600 kJ = 380 kcal

Výdej energie se obvykle uvádí v kJ/24 hod. Jednotlivé orgány a tkaniva se liší metabolickou aktivitou (vysoká: mozek, játra, pracující sval).

Kalorický obsah

• Tuk: 1 gram = 9 Kalórií

• Bílkoviny: 1 gram = 4 Kalorie

• Sacharidy: 1 gram = 4 Kalorie

V následující tabulce je uvedena energetická hodnota vybraných potravin (100 g) v kJ:

Tabulka výživových hodnot potravin Obsah výživových hodnot
100 g potraviny Bílkoviny/g Tuky/g Sacharidy/g kJ
Maso a masné výrobky
Hovězí maso20,8 7,8 0 668
Vepřové maso libové 17,3 18,2 0 992
Telecí kýta 21,8 3 0,5 508
Kuře 22,5 3,2 0 521
Husa 16 33 0 1533
Kapr 16 4,2 0 445
Rybí filé 16,5 0,4 0 311
Sardinky v oleji 21,2 27 0 1407
Tlačenka světlá 18 24,4 0 1243
Párky 14 27,7 1,2 1319
Šunkový salám 16,3 13,6 0,1 806
Mlieko a mliečne výrobky
Mléko polotučné 3,2 2 4,4 202
Smetana – 12 % tuku 3,2 12 4,2 567
Šlehačka – 33 % tuku 2,4 33 2,7 1306
Jogurt bílý 5,7 4,5 9,7 424
Kefír 3,3 3,6 1,7 218
Tvaroh měkký netučný 19,4 0,3 4,8 437
Tvaroh měkký tučný 13,7 12 2,8 735
Tavený sýr  19,6 11,4 0,8 785
Tavený sýr smetanový 15,9 18 1,2 970
Sýr Niva 19,8 26,5 0,8 1344
Sýr Hermelín, Encián 20,2 20,2 1,6 1134
Sýr Eidam 30,1 15 1,8 1121
Sýr Ementál 26,8 27 2,2 360
Máslo 0,5 81,1 0,3 3011
Majonéza 2 80 3 3058
Vejce (100 g = 2 ks) 13 11 0 655
Tuky, ořechy
Sádlo 0,3 99,3 0 3756
Slanina 2 85,3 0 3259
Olej 0 98,2 0 3650
Jedlé kaštany 2,3 2,7 42,6 857
Mandle 18,6 54,1 19,6 2482
Ořechy vlašské 15 64,4 15,6 2726
Ořechy lískové 14,4 64,9 11 2692
Mák 19,5 40,8 24,3 2104
Brambory, zelenina, houby
Brambory vařené 2 0,2 20,1 370
Zelí 3,3 0,6 7,8 193
Kedluben 2,1 0,2 6,2 139
Květák 2,4 0,2 4,9 118
Mrkev 1,1 0,2 9,1 172

Výživová hodnota potravin musí být podle Zákona č. 152/1995 Sb. z. o potravinách viditelná na obale potravin. Kromě toho je od roku 2016 potřebné na obale uvádět:

Obrázek 105: Výživová hodnota potravin

Biologická hodnota potravin představuje obsah živin, výživových faktorů a jejich vzá‑ jemný poměr v potravině, které zabezpečují uchování a rozvoj všech fyziologických funkcí v lidském organizmu.

Makroživiny

V následujícím textu se zaměříme na význam makroživin (sacharidy, tuky, bílkoviny) v potravě pro člověka.
Bílkoviny– proteiny = polypeptidy složené z více než 100 aminokyselinových zbytků, spojených peptidovou vazbou – specificky prostorově uspořádané. Jejich denní příjem by měl být 0,75 g na kg hmotnosti člověka na 24 hodin. V dětství, těhotenství, při kojení, vysoké fyzické aktivitě a rekonvalescenci je potřebné jejich příjem zvýšit na 2,5 g. Díky jejich komplexní stavbě umožňují vykonávat široké spektrum úkolů v organizmu, od stavby tkaniv, přes transport živin, obranu organizmu až po kódování genetické informace. Významnými zdroji bílkovin jsou maso (hlavně hovězí), vejce, mléko a mléčné výrobky, ale i sója.

Tuky– organické sloučeniny, složené z glycerolu a vyšších karboxylových kyselin (tzv. mastných kyselin). Tuky tvoří asi 30 % energetického pokrytí potřeb organizmu. Představují základní složku každé buněčné struktury (včetně nervových buněk). Rovněž jsou i významnou energetickou rezervou organizmu. Bez určitého podílu tukových rezerv by u žen nedošlo k zahájení menstruačního cyklu. V organizmu zabezpečují i mechanickou a tepelnou ochranu organizmu. Jejich přítomnost v potravě je důležitá také kvůli rozpustnosti některých vitamínů (A, D, E, K). Zdrojem polynenasycených mastných kyselin jsou hlavně vlašské ořechy, slunečnicové, sezamové, lněné a dýňové semínka a mořské ryby (losos, tuňák, makrela).

Sacharidy– organické sloučeniny, které se skládají z kyslíku, vodíku a uhlíku. Denní příjem sacharidů by měl být v potravě v průměru 200 – 500 g. Celkem to představuje přibližně 0,3 – 1 % hmotnosti těla člověka. Energetickou potřebu kryjí až ze 60 %, přičemž energie sacharidů je využívaná jako první. Rozeznáváme monosacharidy (glukóza, fruktóza a galaktóza), oligosacharidy (skládají se ze 2 – 10 sacharidových jednotek, např. sacharóza, maltóza, laktóza) a polysacharidy (více než 10 sacharidových jednotek, např. škrob). Při nadbytku jsou sacharidy ukládány do zásoby (např. ve formě glykogenu). Monosacharidy a disacharidy jsou jednoduché sacharidy, které slouží jako rychlý zdroj energie (avšak nedokážou člověka zasytit na dlouhou dobu – tzv. rychlé sacharidy). Na potravinách se označují jako cukry a jde hlavně o glukózu, fruktózu a sacharózu.

Vitamíny

Vitamíny jsou organické substance důležité pro život v minimálních množstvích. V živočišném organizmu se netvoří (nebo jen v nedostatečné míře). Jejich význam v těle člověka je hlavně z hlediska hospodaření s energií a výstavby tkání. Známe asi 20 vitamínů, z toho 15 je pro člověka významných

A) Vitamíny rozpustné v tucích– A, D, E, K.

B) Vitamíny rozpustné ve vodě– např. B1 tiamin, B2 riboflavin, H biotin, B12 atd.

Bazální metabolizmus

Kromě energetického metabolizmu rozlišujeme bazální (základní) metabolizmus, pod kterým rozumíme nejmenší množství energie nezbytné na udržení životních funkcí (dýchání, trávení, regulování tělesné teploty a pod.) při úplném tělesném a duševním klidu, bez pohybu, ve spánku. Z uvedeného je zřejmé, že člověk i v úplném klidu (např. během spánku) potřebuje určité množství energie na zabezpečení životních funkcí.

Bazální metabolizmus a jeho úroveň ovlivňují faktory jako:

• Pohlaví – muži mají vyšší BM (+5 – 7 %)

• Věk – s věkem klesá (pokles o cca 2 % za 10 roků), dítě mezi 6. a 12. rokem života využívá 50 % energie na bazální metabolizmus

• Povrch těla – přímá úměrnost povrchu těla s úrovní metabolizmu; souvisí i s termoregulací/ztráta tepla

• Hormonální status – např. stres – hormon adrenalin zvyšuje metabolizmus Celkový výdej energie průměrného dospělého člověka v průběhu dne, včetně bazálního metabolizmu, lze znázornit následovně:

Obrázek 106: Výdej energie dospělého člověka v průběhu dne

Jak je z grafu zřejmé, nejvíc energie se v průběhu dne spotřebuje na bazální metabolizmus. Druhá nejvyšší hodnota spotřeby energie souvisí s pohybem, t. j. fyzickou aktivitou, na kterou se spotřebuje 25 – 30 % energie. Část energie (cca 7 %) se využije na „výrobu“ tepla v rámci termoregulace (během zimního období má člověk tendenci přijímat kaloričtější jídla, příp. zvyšuje jejich množství). Přibližně 8 % připadá na tzv. specificky-dynamický efekt potravy, což představuje energii vynaloženou na procesy jako trávení, vstřebávání živin, jejich transport a využití v buňkách.