Tento projekt byl financovaný s podporou programu Erasmus+
8 ORGANIZMY JSOU ZÁVISLÉ NA PŘÍJMU ENERGIE A LÁTEK, O KTERÉ SOUPEŘÍ S JINÝMI ORGANIZMY
Hodnota potravin
Hodnotu potravin můžeme rozdělit na dvě podskupiny, a to biologickou a energetickou hodnotu potravin. Energetická a biologická hodnota tvoří tzv. výživovou hodnotu, t. j. podíl potraviny na uspokojení výživových potřeb lidského organizmu. Např. mrkev má vysokou biologickou, avšak nízkou energetickou hodnotu. Naopak sladké lízátko má vysokou energetickou, ale nízkou biologickou hodnotu (tzv. prázdná energie).
Energetická hodnota potravin představuje množství energie, které se uvolňuje spálením živin (bílkovin, tuků, sacharidů) během trávení. Množství energie, kterou dokáže organizmus uvolnit z potravy, označujeme fyziologicky využitelná energetická hodnota. Udává se v jednotkách Joule (J), kalorie (cal) – starší, ale v praxi stále používaná:
Příklady: 8 000 kJ = 1 900 kcal
1 600 kJ = 380 kcal
Výdej energie se obvykle uvádí v kJ/24 hod. Jednotlivé orgány a tkaniva se liší metabolickou aktivitou (vysoká: mozek, játra, pracující sval).
Kalorický obsah
• Tuk: 1 gram = 9 Kalórií
• Bílkoviny: 1 gram = 4 Kalorie
• Sacharidy: 1 gram = 4 Kalorie
V následující tabulce je uvedena energetická hodnota vybraných potravin (100 g) v kJ:
100 g potraviny | Bílkoviny/g | Tuky/g | Sacharidy/g | kJ |
Maso a masné výrobky | ||||
Hovězí maso | 20,8 | 7,8 | 0 | 668 |
Vepřové maso libové | 17,3 | 18,2 | 0 | 992 |
Telecí kýta | 21,8 | 3 | 0,5 | 508 |
Kuře | 22,5 | 3,2 | 0 | 521 |
Husa | 16 | 33 | 0 | 1533 |
Kapr | 16 | 4,2 | 0 | 445 |
Rybí filé | 16,5 | 0,4 | 0 | 311 |
Sardinky v oleji | 21,2 | 27 | 0 | 1407 |
Tlačenka světlá | 18 | 24,4 | 0 | 1243 |
Párky | 14 | 27,7 | 1,2 | 1319 |
Šunkový salám | 16,3 | 13,6 | 0,1 | 806 |
Mlieko a mliečne výrobky | ||||
Mléko polotučné | 3,2 | 2 | 4,4 | 202 |
Smetana – 12 % tuku | 3,2 | 12 | 4,2 | 567 |
Šlehačka – 33 % tuku | 2,4 | 33 | 2,7 | 1306 |
Jogurt bílý | 5,7 | 4,5 | 9,7 | 424 |
Kefír | 3,3 | 3,6 | 1,7 | 218 |
Tvaroh měkký netučný | 19,4 | 0,3 | 4,8 | 437 |
Tvaroh měkký tučný | 13,7 | 12 | 2,8 | 735 |
Tavený sýr | 19,6 | 11,4 | 0,8 | 785 |
Tavený sýr smetanový | 15,9 | 18 | 1,2 | 970 |
Sýr Niva | 19,8 | 26,5 | 0,8 | 1344 |
Sýr Hermelín, Encián | 20,2 | 20,2 | 1,6 | 1134 |
Sýr Eidam | 30,1 | 15 | 1,8 | 1121 |
Sýr Ementál | 26,8 | 27 | 2,2 | 360 |
Máslo | 0,5 | 81,1 | 0,3 | 3011 |
Majonéza | 2 | 80 | 3 | 3058 |
Vejce (100 g = 2 ks) | 13 | 11 | 0 | 655 |
Tuky, ořechy | ||||
Sádlo | 0,3 | 99,3 | 0 | 3756 |
Slanina | 2 | 85,3 | 0 | 3259 |
Olej | 0 | 98,2 | 0 | 3650 |
Jedlé kaštany | 2,3 | 2,7 | 42,6 | 857 |
Mandle | 18,6 | 54,1 | 19,6 | 2482 |
Ořechy vlašské | 15 | 64,4 | 15,6 | 2726 |
Ořechy lískové | 14,4 | 64,9 | 11 | 2692 |
Mák | 19,5 | 40,8 | 24,3 | 2104 |
Brambory, zelenina, houby | ||||
Brambory vařené | 2 | 0,2 | 20,1 | 370 |
Zelí | 3,3 | 0,6 | 7,8 | 193 |
Kedluben | 2,1 | 0,2 | 6,2 | 139 |
Květák | 2,4 | 0,2 | 4,9 | 118 |
Mrkev | 1,1 | 0,2 | 9,1 | 172 |
Výživová hodnota potravin musí být podle Zákona č. 152/1995 Sb. z. o potravinách viditelná na obale potravin. Kromě toho je od roku 2016 potřebné na obale uvádět:
Obrázek 105: Výživová hodnota potravin
Biologická hodnota potravin představuje obsah živin, výživových faktorů a jejich vzá‑ jemný poměr v potravině, které zabezpečují uchování a rozvoj všech fyziologických funkcí v lidském organizmu.
Makroživiny
V následujícím textu se zaměříme na význam makroživin (sacharidy, tuky, bílkoviny) v potravě pro člověka.
• Bílkoviny– proteiny = polypeptidy složené z více než 100 aminokyselinových zbytků, spojených peptidovou vazbou – specificky prostorově uspořádané. Jejich denní příjem by měl být 0,75 g na kg hmotnosti člověka na 24 hodin. V dětství, těhotenství, při kojení, vysoké fyzické aktivitě a rekonvalescenci je potřebné jejich příjem zvýšit na 2,5 g. Díky jejich komplexní stavbě umožňují vykonávat široké spektrum úkolů v organizmu, od stavby tkaniv, přes transport živin, obranu organizmu až po kódování genetické informace. Významnými zdroji bílkovin jsou maso (hlavně hovězí), vejce, mléko a mléčné výrobky, ale i sója.
• Tuky– organické sloučeniny, složené z glycerolu a vyšších karboxylových kyselin (tzv. mastných kyselin). Tuky tvoří asi 30 % energetického pokrytí potřeb organizmu. Představují základní složku každé buněčné struktury (včetně nervových buněk). Rovněž jsou i významnou energetickou rezervou organizmu. Bez určitého podílu tukových rezerv by u žen nedošlo k zahájení menstruačního cyklu. V organizmu zabezpečují i mechanickou a tepelnou ochranu organizmu. Jejich přítomnost v potravě je důležitá také kvůli rozpustnosti některých vitamínů (A, D, E, K). Zdrojem polynenasycených mastných kyselin jsou hlavně vlašské ořechy, slunečnicové, sezamové, lněné a dýňové semínka a mořské ryby (losos, tuňák, makrela).
• Sacharidy– organické sloučeniny, které se skládají z kyslíku, vodíku a uhlíku. Denní příjem sacharidů by měl být v potravě v průměru 200 – 500 g. Celkem to představuje přibližně 0,3 – 1 % hmotnosti těla člověka. Energetickou potřebu kryjí až ze 60 %, přičemž energie sacharidů je využívaná jako první. Rozeznáváme monosacharidy (glukóza, fruktóza a galaktóza), oligosacharidy (skládají se ze 2 – 10 sacharidových jednotek, např. sacharóza, maltóza, laktóza) a polysacharidy (více než 10 sacharidových jednotek, např. škrob). Při nadbytku jsou sacharidy ukládány do zásoby (např. ve formě glykogenu). Monosacharidy a disacharidy jsou jednoduché sacharidy, které slouží jako rychlý zdroj energie (avšak nedokážou člověka zasytit na dlouhou dobu – tzv. rychlé sacharidy). Na potravinách se označují jako cukry a jde hlavně o glukózu, fruktózu a sacharózu.
Vitamíny
Vitamíny jsou organické substance důležité pro život v minimálních množstvích. V živočišném organizmu se netvoří (nebo jen v nedostatečné míře). Jejich význam v těle člověka je hlavně z hlediska hospodaření s energií a výstavby tkání. Známe asi 20 vitamínů, z toho 15 je pro člověka významných
A) Vitamíny rozpustné v tucích– A, D, E, K.
B) Vitamíny rozpustné ve vodě– např. B1 tiamin, B2 riboflavin, H biotin, B12 atd.
Bazální metabolizmus
Kromě energetického metabolizmu rozlišujeme bazální (základní) metabolizmus, pod kterým rozumíme nejmenší množství energie nezbytné na udržení životních funkcí (dýchání, trávení, regulování tělesné teploty a pod.) při úplném tělesném a duševním klidu, bez pohybu, ve spánku. Z uvedeného je zřejmé, že člověk i v úplném klidu (např. během spánku) potřebuje určité množství energie na zabezpečení životních funkcí.
Bazální metabolizmus a jeho úroveň ovlivňují faktory jako:
• Pohlaví – muži mají vyšší BM (+5 – 7 %)
• Věk – s věkem klesá (pokles o cca 2 % za 10 roků), dítě mezi 6. a 12. rokem života využívá 50 % energie na bazální metabolizmus
• Povrch těla – přímá úměrnost povrchu těla s úrovní metabolizmu; souvisí i s termoregulací/ztráta tepla
• Hormonální status – např. stres – hormon adrenalin zvyšuje metabolizmus Celkový výdej energie průměrného dospělého člověka v průběhu dne, včetně bazálního metabolizmu, lze znázornit následovně:
Obrázek 106: Výdej energie dospělého člověka v průběhu dne
Jak je z grafu zřejmé, nejvíc energie se v průběhu dne spotřebuje na bazální metabolizmus. Druhá nejvyšší hodnota spotřeby energie souvisí s pohybem, t. j. fyzickou aktivitou, na kterou se spotřebuje 25 – 30 % energie. Část energie (cca 7 %) se využije na „výrobu“ tepla v rámci termoregulace (během zimního období má člověk tendenci přijímat kaloričtější jídla, příp. zvyšuje jejich množství). Přibližně 8 % připadá na tzv. specificky-dynamický efekt potravy, což představuje energii vynaloženou na procesy jako trávení, vstřebávání živin, jejich transport a využití v buňkách.