10 BIODIVERZITA, VÝSKYT DRUHŮ A JEJICH VYMÍRÁNÍ JE VÝSLEDKEM EVOLUCE

Ekosystémy – les, louka, lidská sídla, rybník a řeka

Ekosystém je holistická koncepce rostlin, s nimi životně spojených živočichů a chemických látek a fyzikálních faktorů prostředí nebo stanovišť, které společně vytvářejí rozeznatelnou uzavřenou entitu (Begon, Harper a Townsend, 1997). Koncepci vytvořil Tansley (1935).

Les

Les je složitý systém tvořený rostlinami, živočichy a neživými složkami (půda, horniny a nerosty). Nápadně se odlišuje tím, že zde převládají dřeviny, hlavně stromy. Rozlišujeme lesy jehličnaté, lesy listnaté a lesy smíšené.

Les pokrýval různá místa našeho území ještě před příchodem člověka. S příchodem člověka se rozloha lesů začala zmenšovat, protože člověk lesy kácel a vypaloval, a na takto vzniklých plochách pěstoval různé plodiny (např. obilí) a choval dobytek. Postupně ale vznikala nutnost starat se o lesy a vznikaly Lesní hospodářské plány, které fungují dodnes a vymezují hospodaření v lese a péči o něj.

Oproti jiným ekosystémům se les vyznačuje tím, že v něm převládají dřeviny, stromy, které mají kmen a keře, jejichž stonek je také dřevitý, ale je rozvětvený hned od země. Lesy jsou označovány podle toho, jaký druh dřeviny v nich převládá. Pokud převládají listnaté stromy, mluvíme o listnatých lesích. Pokud jehličnaté stromy, jsou to lesy jehličnaté.

Nejčastějšími listnatými lesy v České republice jsou podél vod – olšiny– převládá zde olše lepkavá (Alnus glutinosa). Na Slovensku jsou to doubravy, dubovohabrové lesy, ale největší část lesů tvoří bučiny.

Obrázek 121: Olšiny s olší lepkavou (Alnus glutinosa) ve stromovém patře

a ostřicí třeslicovitou(Carex brizoides) v patře bylinném

V nižších polohách, někdy i značně podmočených, častěji však sušších, převládají duby (dub letní – Quercus robur a dub zimní – Quercus petraea) – a mluvíme o dubových lesích. Místa s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) vytvářejí samostatné porosty – bory. Ve vyšších polohách – v podhůří převládají buky lesní (Fagus sylvatica) – hovoříme o bučinách. Poměrně vzácně se v naší přírodě zachovaly bučiny s příměsí jedle bělokoré (Abies alba). Jedle je jehličnatý strom, buk listnatý; hovoříme tedy o smíšených lesích.

Na horách přirozeně rostou smrčiny (převládajícím druhem stromového patra je smrk ztepilý – Picea abies) představující jehličnaté lesy. Nad pásmem přirozených smrčin následuje pásmo kosodřeviny, kde roste křovitá borovice kleč (Pinus mugo).

V podrostu lesů najdeme množství keřů (např. různé druhy rodu brusnice – Vaccinium), trávy, jako např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), ale také množství mechů, lišejníků a pod.

Obrázek 122: Šťavel kyselý (Oxalis acetosella)

Zvířata v lese

V lese žije množství zvířat, např. jelen lesní (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa), jezevec lesní (Meles meles), liška obecná (Vulpes vulpes), veverka obecná (Sciurus vulgaris). Ale i mnoho bezobratlých živočichů, např. mravenec lesní (Formica rufa). Dále mnoho ptáků: pěnkava obecná (Fringilla coelebs), drozd zpěvný (Turdus philomelos), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major) a jiné.

Louka

Louky vznikly přičiněním člověka, a tudíž jsou závislé na jeho péči. Lidé louky sekají, obyčejně z nich získávají posekané rostliny, které buď suší a pak je používají jako krmivo pro dobytek, nebo je zpracovávají v syrovém stavu do senáže. Převládají zde na rozdíl od lesů byliny. Dřeviny nejsou zastoupeny vůbec. Podle míry vlhkosti substrátu je můžeme rozdělit na vlhké a suché.

Obrázek 123: Rozkvetlá louka

Na louce rostou jednoděložné trávy:

**Tabulka 3:** Jednoděložné rostliny
Český název	Odborný název	Obrázek
Ovsík vyvýšený	Arrhenatherum elatius
Psárka luční	Alopecurus pratensis
Bojínek luční	Phleum pratense
Tomka vonná	Anthoxanthum odoratum
Srha laločnatá	Dactylis glomerata

Provázané s množstvím dvouděložných rostlin:

**Tabulka 4:** Dvouděložné rostliny
Český název	Odborný název	Obrázek
Pryskyřník prudký	Ranunculus acris
Kopretina bílá	Leucanthemum albus
Poháňka hřebenitá	Cynosurus cristatus
Kohoutek luční	Lychnis flos-cuculi
Zvonek rozkladitý	Campanulla patula
Upolín nejvyšší	Trolius altissimus

Kromě rostlin je na louce doma mnoho bezobratlých živočichů, hmyzu, motýlů atd.

Pastviny

Pokud se na louce pase dobytek, vzniká z louky pastvina. Na místech, kde zvířata leží a napájejí se dochází vlivem zvýšeného narušování porostů k poškození souvislé vegetační pokrývky. Na takto zatěžovaných plochách se pak často uchycují rostlinné druhy náročné na živiny, které však dobytek většinou nežere, jako např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) či pcháč obecný (Cirsium vulgare).

Obrázek 124: Pastvina s dobytkem

Město, vesnice

Lidská sídla můžeme rozdělit podle velikosti a způsobu lidských činností na vesnice a města. Města jsou větší a obyčejně se zde střídají různé typy zástavby – historické jádro, pásmo zástavby bytových domů, panelová zástavba, vilky, průmyslové a obchodní zóny. V současné době se stírá rozdíl mezi městem a vesnicí, lidské činnosti jsou velmi podobné, přesto zde můžeme najít některé rozdíly.Na vesnicích častěji lidé chovají drobná domácí zvířata(drůbež, králíky a pod.). V těchto prostorech dochází k narušování substrátu vlivem těchto chovů a zároveň k obohacování živinami, které vznikají rozkladem jejich exkrementů. Rovněž volné plochy na rozdíl od města jsou většinou nezpevněné, čímž zde dochází snadněji k nasáknutí srážkové vody, která ve městě po vydlážděných plochách steče obvykle do kanalizace a městská zeleň trpí nedostatkem vody. Některé trávníky ve větších městech jsou proto uměle zavlažované.

Obrázek 125: Trávník v sídlech s převahou sedmikrásky obecné (Bellis perennis)

a biky ladní (Luzula campestris)

Na lidská sídla jsou vázány určité druhy rostlin a živočichů, např. jílek vytrvalý (Lolium perenne) – tráva, která dobře snáší zašlapání nebo vrabec domácí (Passer domesticus), který se rád přiživí na zbytcích vyhozených ven. Rovněž bažanti a zajíci se ochotně stěhují do příměstských zón, protože je zde lepší dostupnost potravy.

Na místech, která jsou ponechána několik let samovolnému vývoji začnou růst dřeviny vázané na přítomnost člověka– např. bez černý (Sambucus nigra), bříza bělokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula) nebo vrba jíva (Salix caprea).

Rybník a řeka

Na území České republiky nezasahuje žádné moře se slanou vodou, tedy veškerá voda je sladká. Pro život rostlin je zásadní, zda tyto vody jsou stojaté (rybníky, vodní nádrže, přehrady) nebo tekoucí (potoky, řeky). V tekoucích vodách musí být přítomné organismy přizpůsobeny činnosti vodního proudu.

Břehy těchto vodních ploch často obrůstají vrbové porosty, z bylin jsou to často třtiny (tvořené rákosem obecným – Phragmites australis, orobincem širokolistým – Typha latifolianebo chrasticí rákosovitou – Phalaris arundinacea). Velký význam pro tyto plochy mají rostliny rostoucí přímo ve vodě (např. rdest – Potamogeton, stolístek klasnatý – Myriophyllum spicatum). Vyčerpávají totiž z vody živiny, a tím se podílejí na jejich čištění.

Obrázek 126: Rybník s orobincem širokolistým (Typha latifolia) a za ním porosty rákosu

obecného (Phragmites australis) v litoralu, ve vodě rostou žlutě kvetoucí stulíky žluté (Nuphar lutea) a bíle kvetoucí šípatky střelolisté (Saggitaria saggitifolia)

Mokřadní ekosystémy

Na mokřadní ekosystémy je vázáno mnoho živočichů, jako např. raci, obojživelníci: žáby (ropucha obecná – Bufo bufo, skokani), čolci, vážky, motýlice, ale také mnoho vodních ptáků: kachna divoká (Anas platyrhynchos), labuť velká (Cygnus olor) a samozřejmě ryby (kapr, pstruh, okoun, štika a pod.).

Zvláštním případem mokřadních ekosystémů jsou rašeliniště. Místa se specifickými podmínkami pro růst rostlin. Často jsou porostlá různými druhy mechů, přesněji rašeliníky, které zadržují ve svých buňkách vodu a po celý život ve spodní části odumírají a navrchu přirůstají. Pod nimi dochází k rozkladu organické hmoty bez přístupu vzduchu – rašelinění, čímž vzniká rašelina. Mechy odčerpají většinu živin těchto nevýživných stanovišť, a proto se zde vyskytují i masožravé rostliny, které jsou schopny získávat živiny rozkladem chitinu z těl drobných korýšů a hmyzu.

Obrázek 127: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) s lepkavými žláznatými chlupy

(tentakuly) a klikvou bahenní (Oxycoccus palustris) na rašeliništi