Orientácia na oblohe

Súhvezdia nám aj dnes pomáhajú pri orientácii na oblohe. Ak žijeme na severnej pologuli, pozorujeme počas roka súhvezdia severné, zatiaľ čo tie južné nám zostanú z veľkej časti skryté.

Súhvezdia okolo svetového pólu (tzv. cirkumpolárne súhvezdia, žiadna hviezda zo súhvezdia nezapadá pod obzor) je vidieť z daného miesta počas celého roka. Polomer viditeľnosti je rovnaký ako zemepisná šírka miesta pozorovania. Z  našich zemepisných šírok patria medzi cirkumpolárne súhvezdia Veľký medveď, Kassiopeia, Žirafa, Cefeus a Drak.

Jednotlivá souhvězdí a jejich poloha

V blízkosti severního pólu září v souhvězdí Malého medvěda hvězda Polárka. Nejznámější je souhvězdí Velká medvědice, které obsahuje 7 nejjasnějších hvězd tvořících známý obrazec Velkého vozu, který nazýváme asterismus. Oj vozu míří k druhé nejjasnější hvězdě severního nebe, t. j. Arcturus v Pastýři. Prodloužením pětinásobné vzdálenosti zadních kol nás dovede k  Polárce. Velmi výrazným souhvězdím je Cassiopeia tvarem připomínající písmeno M nebo W. Při orientaci na jarní obloze nám pomáhá trojúhelník tvořený jasnými hvězdami Regula ve Lvu, Spicy v Panně a Arctura v Pastýři. Tyto souhvězdí jsou výrazné a snadno je najdeme. Nápadný letní trojúhelník tvoří jasné hvězdy– Deneb v Labuti, Vega v Lyře a Altair v Orlu. Nad jižním obzorem ve Střelci je schované jád­ro Galaxie. Červený a jasný Antares dominuje ve Štíru. V Štítu pod Orlem je nápadné zhuštění Mléčné dráhy. Podzimní obloha nenabídne večerům žádný zázračný pohled. Letní souhvězdí skoro zapadají a jen Plejády (Kuřátka) v Býku nadchnou každého pozorovatele. V zenitu dominuje výrazná Cassiopeia. V zimě dominuje na obloze Orion. Jasné hvězdy zimní oblohy tvoří jakýsi šestiúhelník. Tvoří ho Betelgeuze s Rigelem v Orionu, Aldebaran jakoby oko Býka, Capella značí Poháněče, Kastor s Polluxem v Blížencích a  Prokyon v  Malém psovi. Vše zakončuje nejjasnější hvězda nočního nebe – Sírius ve Velkém psovi.