SLOŽENÍ ZEMĚ A JEJÍ ATMOSFÉRY; PROCESY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ POVRCH ZEMĚ A JEJÍ KLIMA

1.1 Charakteristika rozvíjené přírodovědné představy

Složení Země a její atmosféry, stejně i procesy, které se v nich vyskytují, tvarují zemský po­ vrch a ovlivňují jeho klima. Sluneční záření dopadající na zemský povrch způsobuje jeho ohřívání a  rovněž ohřívání přízemních vrstev vzduchu a  vznik konvenčního proudění. Pod zemským povrchem způsobuje teplo zevnitř Země pohyb roztavené horniny. Pevný povrch se neustále mění i během vytváření a zvětrávání hornin. To zase vede k pohybu v  zemských deskách, které tvoří zemskou kůru, vytvářejí sopky a  zemětřesení (Harlen, ed., 2015).

1.2 Navrhovaný rozvoj velké ideje na 1. stupni základní školy

Harlenová (2015) předpokládá uchopení daného tématu již v předškolním věku. Děti ve věku 5 – 7 let by měly mít vytvořenou představu o  tom, že vzduch se nachází všude kolem nás. Jeho množství je při povrchu Země relativně stálé, avšak se zvětšující se vzdá­ leností zemského povrchu se jeho množství zmenšuje. Pohyb vzduchu ovlivňuje počasí (Harlen.ed., 2015).

Následně uvádí, že žák ve věku 7 – 11 let by měl mít vytvořenu představu o  tom, co všechno může ovlivňovat počasí. Jde konkrétně o  teplotu, tlak, proudění vzduchu, rychlost jeho pohybu a množství vodní páry ve vzduchu.

Klíma a počasí

Žák si zároveň uvědomuje, že měření těchto vlastností uvedených veličin nám umožňuje vytvářet předpověď počasí na určitý čas dopředu (např. na dobu 1 týdne). Je třeba však rozlišovat mezi pojmem počasí a klima. Počasí představuje aktuální stav atmosféry, který je charakterizován souborem vybraných meteorologických prvků (teplota vzduchu, oblač­ nost, tlak vzduchu a jeho vlhkost, směr a rychlost větru atd.). Pod pojmem klima (podnebí) rozumíme charakteristický režim počasí v  dané oblasti hodnocen v  rámci delšího období (Slovenský hydrometeorologický ústav, nedatované).

Půda

Velká část pevného povrchu Země je pokryta půdou, která je směsí částí hornin různých velikostí a zbytků organismů. Úrodná půda obsahuje i vzduch, vodu, některé chemické látky z  rozkladu živých složek, zejména rostlin. Kromě toho v  ní nacházíme i  mnohé další živé organismy, jako je např. hmyz, červi a  bakterie. Pod půdou se nachází pevný podklad, který je tvořen různými horninami. Činnost větru a vody působí na tuto pevnou vrstvu a postupně horniny opracovává na menší kousky. Žák například ví, že písek je tvořen směsí jemných zrn horniny a případně malých kamínků. Jeho složení se mění v závislosti na zdroji.

Koloběh vody

Přibližně dvě třetiny povrchu Země zabírá voda, která se neustále proměňuje – odpařu­ je se z vodních ploch, jako jsou např. oceány, vodní nádrže atd. Následně se vodní páry v  atmosféře koncentrují do podoby oblaků, které jsou unášeny vzdušnými proudy. Při poklesu teploty začnou vodní páry kondenzovat a v podobě kapek (příp. jako sníh nebo kroupy) dopadají zpět na zemský povrch. Tento proces se nazývá koloběh vody (Harlen, ed., 2015).