

knoflík, mince, klíč, plastová lžička, magnet
Ve třetím úkolu učitel vede žáky k tomu, aby si ve skupině vybrali jeden z navrhovaných postupů rozhýbání sponky a přemýšleli nad tím, zda by uvedený způsob bylo možné použít i na rozhýbání jiných předmětů. V tabulce v Úkolu 3 mají žáci uvedeny také konkrétní předměty: knoflík, minci, klíč a plastovou lžíci. Svou odpověď musí žáci také zdůvodnit,čímž učitel zjistí, jak žáci o této situaci přemýšlí. Zdůvodnění si vzájemně prezentují. Jednou z analyzovaných situací bude také pohnutí sponkou pomocí magnetu. Na tuto situaci učitel upozorní a snaží se zpochybnit zdůvodnění žáků o tom, či bude možné dané předměty rozhýbat magnetem nebo ne. Tímto způsobem si připraví situaci na další zkoumání toho, jaký vliv mají magnety na předměty.
Na závěr učitel zevšeobecní zjištěné skutečnosti a zdůrazní, že někdy umíme ovlivnit předměty i bez toho, aniž bychom se jich přímo dotkli. Jedním z takovýchto případů je působení magnetu na sponku a navrhne, aby působení magnetu na předměty lépe prozkoumali.