Tento projekt byl financovaný s podporou programu Erasmus+
10 BIODIVERZITA, VÝSKYT DRUHŮ A JEJICH VYMÍRÁNÍ JE VÝSLEDKEM EVOLUCE
- Teorie
- 2.1 Léčivé rostliny
- 2.2 Účinné látky v léčivých rostlinách
- 2.3 Doba sběru jednotlivých částí rostlin a jejich uskladnění
- 2.4 Vybrané bežné farmaceutické termíny
- 2.5 Chráněné rostliny (viz kapitola 2.12 Ochrana přírody)
- 2.6 Ekosystémy – les, louka, lidská sídla, rybník a řeka
- 2.7 Roční období
- 2.8 Ochrana přírody
- 2.9 Odpady a recyklace, třídíme odpad
- 2.10 Potrava jako raketové palivo živočichů včetně člověka
- 2.11 Klima
- Úkoly
- Pracovní listy
- Workshopy
Potrava jako raketové palivo živočichů včetně člověka
Živočichové včetně člověka jsou eukaryotické heterotrofní organismy, pro které jsou zdrojem energie a stavebních látek organické sloučeniny, které vyrobily fotoautotrofní organismy (především rostliny, ale i sinice či řasy). Základním zdrojem energie na Zemi je tedy Slunce a heterotrofní organismy ji získávají zprostředkovaně přes organismy autotrofní.
Získávání energie prostřednictvím trávení
Heterotrofní organismy tedy získávají energii a stavební látky trávením potravy. Živí se biomasou, kterou vytvořily (vyprodukovaly) fotoautotrofní organismy (sinice, řasy, rostliny), coby producenti. Heterotrofní organismy z tohoto úhlu pohledu nazýváme konzumenty, protože konzumují to, co vytvořili producenti. Konzumenty pak dělíme na býložravce (herbivory), masožravce (karnivory) a všežravce (omnivory). Býložravci se živí výhradně rostlinnou stravou, masožravci masitou stravou a všežravci oběma.
Člověk
Člověka můžeme zařadit mezi všežravce, je pro něj přirozené konzumovat rostlinnou i živočišnou stravu a různé produkty z ní. V této souvislosti je často diskutována otázka vegetariánství či veganství jako alternativních výživových stylů. Obecně je přijímán názor, že živočišné produkty obsahují některé látky (aminokyseliny či vitamíny), které nelze zcela nahradit rostlinnou formou. Proto je nevhodné a zdravotně riskantní vést k vegetariánství děti od útlého věku, protože u nich mohou nastat poruchy růstu a vývoje obecně.
Poruchy příjmu potravy
V souvislosti s výživou u dětí jsou v současnosti často diskutované poruchy příjmu potravy, jako jsou obezita, mentální anorexie, mentální bulimie a další. Jednou z příčin bývá nevhodné zacházení s jídlem v rodinách, kdy mu je přisuzován příliš velký, nebo naopak nedostatečný význam. Oba extrémy mohou následně vést k tomu, že dítě nejí dostatečně pestře, jí málo nebo se přejídá. Aktuálním problémem je také stravování ve školních jídelnách a bufetech. Sem můžeme také zařadit problematiku zdravých svačin, které si děti nosí z domu nebo kupují ve škole.
Obecně by strava dětí měla být co nejpestřejší. Měla by obsahovat všechny skupiny živin – sacharidy, bílkoviny a tuky. Jako zdroj sacharidů je doporučeno celozrnné pečivo, zelenina a ovoce. Zdrojem bílkovin mohou být sýry, jogurty nebo kvalitní šunka či luštěniny. Zdrojem tuků mohou být rostlinné i živočišné tuky. Děti obvykle nemají problém s cholesterolem, a proto není problém natírat jim pečivo na svačinu máslem namísto hůř stravitelných ztužených rostlinných tuků. Zdrojem vitaminů a minerálních látek je ovoce a zelenina.
- Teorie
- 2.1 Léčivé rostliny
- 2.2 Účinné látky v léčivých rostlinách
- 2.3 Doba sběru jednotlivých částí rostlin a jejich uskladnění
- 2.4 Vybrané bežné farmaceutické termíny
- 2.5 Chráněné rostliny (viz kapitola 2.12 Ochrana přírody)
- 2.6 Ekosystémy – les, louka, lidská sídla, rybník a řeka
- 2.7 Roční období
- 2.8 Ochrana přírody
- 2.9 Odpady a recyklace, třídíme odpad
- 2.10 Potrava jako raketové palivo živočichů včetně člověka
- 2.11 Klima
- Úkoly
- Pracovní listy
- Workshopy