Živočichové v jednotlivých ročních obdobích

Podzim

Výraznými znaky v životě živočichů na podzim jsou:
• Ubývání aktivity hmyzu a bezobratlých, kteří se ukrývají na různých místech v přírodě i v lidských obydlích. Existují některé výjimky, např. vyvíjí se obaleč jablečný a mšice kladou vajíčka. Mravenci se postupně stěhují do hlubších podzemních částí mravenišť, kde chrání sebe, larvy a kukly před zmrznutím.
• Včelaři postupně zateplují úly se včelami a připravují je na nízké teploty v zimě.
• Šneci si hledají úkryty pod listím a uzavírají otvor v ulitě vápenitým víkem. Ryby se během podzimu stěhují ke dnu vodních ploch a toků, kde přezimují v houfech a většinou nepřijímají potravu. V tomto období dochází k výlovům rybníků (tří a čtyřletí kapři a  další druhy ryb) putují z  hlavních rybníků do sádek, aby byly připraveny na vánoční svátky.
• V přírodě postupně mizí obojživelníci(čolci, žáby) a plazi(ještěrky, hadi). Teplota jejich těla je závislá na teplotě prostředí. Musí proto vyhledávat úkryty v dutinách pařezů, norách a pod., kde přezimují často hromadně různé druhy. Ropuchy zalézají velmi brzy, už koncem září do podzemních dutin, kde se zahrabávají např. do půdy. Skokani se ukryjí o trochu později, přezimují většinou zahrabaní v bahně na dně rybníků.
• Spojování se a migrace stěhovavých ptáků.Důvodem jejich stěhování je především nedostatek vhodné potravy u nás. Orientace ptáků při stěhování není dnes jednoznačně vysvětlena. Předpokládá se, že se ptáci orientují podle členitosti terénu, postavení Slunce, hvězd, podle zemského magnetismu a vrozenými instinkty. Část populace ptáků žijících v blízkosti lidí zůstává v našich podmínkách i v zimě. Na podzim ornitologové většinou ptáky kroužkují.
• Savci mění na podzim své chování a  svůj způsob života. Některé druhy si vytvářejí zásoby potravy a  hledají úkryty. Ježek si už koncem října buduje úkryty ze suché trávy a listí pod hromadami dřeva, v hromádkách listí nebo v různých dírách, kde později přežije zimu v zimním spánku (hibernuje). Krtek obecný si vyhrabává na podzim chodby hlouběji než v létě, v hlubších vrstvách půdy, kde nemrzne. Nachází tam snadněji potravu. Netopýři přezimují (hibernují) zavěšeni hlavou dolů v jeskyních, sklepích, půdách a pod. Veverky jsou na podzim velmi aktivní. Sbírají různá semena a plody, které ukládají do svých skrýší pod kořeny, v dutinách stromů a pod. Savcům se na podzim mění srst. Postupným línáním se zbavují letní srsti a narůstá jim zimní hustší a světlejší srst, aby je chránila před mrazem a nebyly na sněhové pokrývce příliš nápadní. V podzimním lese se asi od poloviny září do začátku listopadu ozývá troubivý zvuk jelenů (říje).

Zima

Výraznými znaky v životě živočichů v zimě jsou:
• Nepřítomnost především bezobratlých, obojživelníků a  plazů.Chybí mnoho ptačích druhů a některé druhy savců, které mají zimní spánek.
• Nacházíme pobytová znamení živočichů (stopy, zbytky potravy, okus, výtrusy a pod.).
• Ve vodě se ryby většinou shlukují u dna. Plotice, které jsou rybami chladnějších vod, můžeme spatřit v pobřežní vodě. Okouni se připravují na jarní tření a ke konci zimy jsou velmi dravé. Mníci jednovousí se třou dokonce v zimním období.
• Nízká teplota a nedostatek potravy nutí ptáky, kteří zůstávají přes zimu, přibližovat se k lidským obydlím (sýkorky, pěnkavy, hýli, brhlíci a j.). Jejich přikrmováním přispíváme k ochraně ptačích druhů.

Jaro

Výraznými znaky v životě živočichů na jaře jsou:
• Zvyšuje se aktivita bezobratlých (včel a čmeláků). V odtáté půdě lze vidět žížaly, pod keři a v trávě šneky a plže.
• Ve vodě dochází k jarnímu tření většiny ryb. Samice (jikernačka) vypouští jikry na vhodná místa, do prohlubní na dně, do jamek v písku, na vodní rostliny a pod. Samec (mlíčňák) je pak pokropí mlíčím. Velmi brzy na jaře se třou štiky obecné. Malé štiky loví nejdříve plankton a později už útočí na plůdek ryb včetně vlastního druhu.
• Aktivní jsou také obojživelníci a plazi. Žáby vyhledávají vodu, kde se mohou rozmnožovat. Samice žab kladou vajíčka v chomáčích nebo provazcích do vody. Nakladená vajíčka oplodní samci. Z vajíček se vyvíjejí pulci, kteří jsou závislí na vodě (dýchají žábrami). Postupně se jim vyvíjejí plíce a končetiny a mohou žít na souši. Podobně také čolci mají období rozmnožování. Z úkrytů vylézají také ještěrky a hadi, např. ještěrka obecná, ještěrka živorodá, slepýš křehký, užovka obojková, užovka stromová, užovka hladká, užovka podplamatá i zmije obecná.
• Na jaře se vracejí stěhovaví ptáci. Mezi první patří skřivani, později špačci, kosi aj. Koncem března a začátkem dubna se k vodním plochám vrací potápka roháč, bukač, slepice, chřástal a  divoké husy. Od února do dubna se vracejí čápi, kteří vyhledávají vyvýšená místa v blízkosti lidských obydlí na stavbu hnízd. Koncem března se vracejí vlaštovky a o trochu později přilétají také jiřičky.
• Z vajec se líhnou mláďata užitkových ptáků chovaných v okolí lidských obydlí (kuřátka, housátka, kačátka). Bývají symbolem jarních velikonočních svátků.
• Na jaře se probouzejí „zimní spáči“, např. ježci, krtci a jezevci. Všichni shánějí potravu, aby doplnili zásoby tuku. Pro savce je typické jarní páření, např. na polích a loukách pobíhají králíci, tzv. hárání. V květnu se rodí u mnoha savců mláďata (srnčata, kolouši, selátka divokých prasat). Důležité je rození mláďat domácích zvířat (jehňata, kůzlata, telata, hříbata, selátka, mláďata králíka), která bývají také symbolem Velikonoc.
• Savci línají a mění se jim srst na méně hustou a většinou jsou také výrazněji zbarvení.

Léto

Výraznými znaky v životě živočichů v létě jsou:
• Výrazná aktivita hmyzu, různobarevní motýli, brouci, včely, vosy, komáři, ale i roztoči, např. klíšťata.
• Aktivita obojživelníků a plazů(kvákání žab, plazi se vyhřívají na slunných místech).
• Velmi častý zpěv ptáků a jejich aktivita.
• Savci vodí dorůstající mláďata.
• V červenci až srpnu začíná říje srnců lesních, která se vyznačuje tím, že se samci ozývají zvláštním štěkavým hlasem, tzv. štěkot.