Léčivé rostliny v lese

Les je jedním z ekosystémů (viz kapitola – 2.6 Ekosystémy) pokrývajících značnou část našeho území. V  lesích tedy najdeme množství léčivých rostlin, které se využívají farmaceuticky, ale i  v  lidovém léčitelství. V  dubových lesích můžeme sbírat dubovou kůru, která se sbírá z našich běžných dubů (dubu letního – Quercus robur a dubu zimního – Quercus petraea, čeleď bukovité – Fagaceae) z větví do průměru 10 cm, bez borky (tzv. zrcadlová kůra). Obsahuje hlavně třísloviny. Z kůry se připravují lázně a obklady při omrzlinách a popáleninách, při hemoroidech a proti pocení nohou.

Jehličnaté lesy

V  jehličnatých lesích (borovicových či smrkových) často najdeme v  podrostu brusinku borůvku (Vaccinium myrthillus, čeleď vřesovcovité – Ericaceae), jejíž plody (bobule) obsahují třísloviny a tmavě fialové barvivo (anthokyan). Plody borůvky se používají proti průjmům, proti střevním katarům, na záněty ústní dutiny a zlepšují zrak (regenerace očního purpuru). Listy borůvky obsahují glukokininy a  používají se do čajových směsí k  léčbě cukrovky (diabetes).

V teplejších oblastech v suťových lesích roste lípa srdčitá (Tilia cordata) z čeledi slézovitých (Malvaceae), z nichž se sbírají vidličnatá květenství podepřené listenem, která obsahují glykosidy, silice, sliz, třísloviny a saponiny. Nálevy se používají na podporu pocení, proti křečím a zmírňují dráždění ke kašli.

Lesní mýtiny

Na lesních mýtinách rostou zástupci čeledi růžovitých (Rosaceae): ostružiníky (Rubus sp.) s  tmavými souplodími peckovic a ostružiníky maliníky (Rubus idaeus) s  červenými souplodími peckovic. Místy najdeme též jahodníky (Fragaria) se souplodím nažek na zdužnatělém červeném květním lůžku. Listy všech těchto druhů obsahují třísloviny, mají stahující účinky, používají se pro úpravu chuti do čajů a mají mírně protibakteriální a fungicidní účinky.

Tříselný čaj

Ve škole můžeme z jara snadno připravit fermentovaný tříselný čaj tak, že natrháme listy všech tří bylin, dáme vrstvu jahodových listů, na to vrstvu malinových listů a vrstvu ostružinových listů do mikrotenového sáčku, vystavíme prudkému slunci na 3 – 4 hodiny (sáček se zapotí a listy zhnědnou – proběhne fermentace). Pak přeneseme sáček do místnosti, rozřízneme ho, všechny vrstvy listů najednou srolujeme jako roládu a pevně stáhneme mikrotenem. Necháme fermentovat do druhého dne. Potom sáček složíme, srolovaný váleček nakrájíme na cca 0,5 cm tlusté plátky a  ty umístíme na pečící papír a  usušíme. Vyrobili jsme tak „fermentovaný tříselný čaj“.