Počasí v jednotlivých ročních obdobích

Podzim

Podle astronomů je pro podzim důležitá podzimní rovnodennost, kdy ve dnech mezi 21. – 24. zářím den i noc trvají přibližně stejnou dobu, t. j. 12 hodin. Podle meteorologů je pro začátek podzimu důležitý charakter počasí, které mění svůj charakter přibližně začátkem září.

Pro podzimní počasí je typické:
• Pokles teploty, tvorba mlhy (mlha je vodní pára, která se sráží v chladnějších vrstvách vzduchu nad zemí) a jinovatky (mlha se usazuje na chladných předmětech a přírodninách, vzniká jinovatka). Žáci měří teplotu teploměry, které musí být umístěny mimo přímé účinky Slunce. Vhodné je umístění teploměru v meteorologické budce. Měření provádíme několikrát denně v pravidelných intervalech (z důvodu možnosti porovnávat zjištěné údaje).
• Zvýšené proudění vzduchu, t. j. větrné počasí. Větší rozdíly v teplotě vzduchu v noci a během dne způsobují intenzivnější proudění vzduchu, protože teplý vzduch stoupá vzhůru a  na jeho místo proudí studený vzduch. Dochází tak k  neustálému přesunu a oběhu teplého a studeného vzduchu. Směr a sílu větru měříme anemometrem nebo větrníkem na střeše domu.
• Větší intenzita srážek. Se zvýšením proudění vzduchu dochází také k intenzivnějšímu pohybu oblačnosti. Množství srážek je možné ve školní praxi měřit pomocí srážkoměru (nádoba s kalibrací). Měříme a zaznamenáváme výšku sloupce vody v nádobě.

Zima

Začátek zimy je podle meteorologů 1. prosince, astronomický začátek zimy je 21. – 23. prosince, kdy probíhá zimní slunovrat. V den zimního slunovratu je den nejkratší a noc nejdelší. Slunce vychází nejdále na jih od pravého východu a  zapadá nejdále na jih od pravého západu.

Pro zimní počasí je typické:
• Větší oblačnost, srážky jsou v podobě sněhových vloček. Sníh chrání rostliny před mrazem a zvyšuje vodní zásoby v podobě sněhu a ledu. Mají význam pro oběh vody v přírodě.
• Nízká teplota má za následek zamrzání vodních ploch a  toků. Led má větší objem a menší hmotnost než voda, a proto na vodě plave. U dna vodních ploch voda nikdy nezamrzá. Voda při teplotě 4 °C má největší hustotu a nezmrzne.

Jaro

Jaro začíná podle meteorologů 1. března, astronomický začátek jara je 20. – 21. března, kdy je jarní rovnodennost. Den je přibližně stejně dlouhý jako noc, t.  j. 12 hodin. Postupně se během jara den prodlužuje a Slunce stoupá výš na obloze a je nad obzorem delší dobu. Postupně se zkracují stíny předmětů v přírodě, protože sluneční paprsky dopadají na Zem pod kolmějším úhlem.

Pro jarní počasí je typické:
• Zvýšení teploty, proměnlivost počasí a v noci se objevují mrazíky.
• Tání sněhu a ledu způsobuje záplavy a vylévání vod řek z břehů.
• Na jaře je častější větrné počasí, protože zemský povrch se zahřívá nerovnoměrně. Mezi teplotami v noci a přes den jsou větší rozdíly. Teplý vzduch stoupá vzhůru a vytlačuje chladný vzduch, proudění vzduchu je proto intenzivnější. Přináší s sebou i srážky.

Léto

Léto začíná podle meteorologů 1. června, astronomický začátek léta je 21. – 22. června, kdy je letní slunovrat. V den letního slunovratu je nejdelší den a nejkratší noc. Slunce vychází od pravého východu nejblíže na jih a zapadá od pravého západu také nejblíže na jih. Polední stíny předmětů jsou krátké, protože Slunce je nejvýše na obzoru.

Pro letní počasí je typické:
• Vyšší letní teploty.
• Častější bouřky – elektrické výboje v atmosféře a s tím související hřmění.