Léčivé rostliny na louce a na mezi

Na suchých slunečných mezích na zásaditém podkladu, ale často i na zahradách najdeme řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) z čeledi růžovitých (Rosaceae), ze kterého sbíráme kvetoucí nať, která obsahuje třísloviny. Nálev, který připravíme zalitím sušené natě horkou vodou obsahuje hlavně třísloviny a  silice a  používá se zevně pro své hojivé účinky na oplachy a vyplachování a vnitřně na zklidnění trávení, zvýšení produkce tvorby žluči (cholagogum), léčení zánětů ústní dutiny.

Jitrocelový sirup

Na loukách, ale i v trávnících ve městech či na zahradách roste jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae), ze kterého sbíráme listy. Velmi snadno z  nich můžeme připravit jitrocelový sirup, který se používá na záněty horních cest dýchacích. Sirup připravíme buď jen z jitrocelových listů, nebo můžeme přidat cibuli. Do litrové skleněné zavařovací láhve dáme vždy vrstvu jitrocelových listů, osladíme cukrem, vrstvu na kolečka nakrájené cibule kuchyňské, osladíme cukrem a takto pokračujeme, až naplníme celou láhev, do dvou až tří hodin můžeme začít jitrocelovo-cibulový sirup používat (můžete vyzkoušet ve škole a připravit sirup s dětmi).

Jinou běžnou luční bylinou je hluchavka bílá (Lamium album) z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Sbírají se bílé koruny, které obsahují glykosidy, sliz, silice, třísloviny. Usnadňují vykašlávání a zmírňují trávicí potíže.

Rostliny na mezi

Meze bývají často porostlé křovinami tvořenými často trnkou obecnou, růžemi nebo bezem černým. Bez černý (Sambucus nigra) z čeledi pižmovkovitých (Adoxaceae) obsahuje flavonoidy, silice, třísloviny, organické kyseliny. Sbírá se bílé květenství, které se používá na snižování horečky a má mírně projímavé účinky. Černé peckovičky obsahují glykosid rutin, barvivo anthokyan, vitamin C a  pektin. Používají se do metabolických čajových směsí podporujících trávení, čerstvá šťáva je účinná při migrénách a neuralgiích a při poruchách vidění, posiluje imunitní systém a je účinná proti nachlazení a chřipce.

S bezem často osidlují meze růže (Rosa sp.) z čeledi růžovitých (Rosaceae) – zralé sušené souplodí nažek různých druhů růže se používá pro velký obsah vitamínu C (až 1 %), sacharidy, třísloviny, slizy, organické kyseliny a karotenoidy. Mají stahující účinek a jsou zdrojem vitamínu C. Z jara na mezích rozkvétají bílými květy keře trnky obecné (Prunus spinosa), rovněž z čeledi růžovitých (Rosaceae), které pak na podzim mají tmavé peckovice.