Hydrosféra

Hydrosféra je složka sestávající z  veškeré vody na planetě, která se může skladovat v  oceánech, řekách, potocích, podzemních vodách nebo vodních parách (kromě ledovců a sněhu). Oceány, které pokrývají přibližně 70 % zemského povrchu, jsou zásadní pro pohyb vody po celém světě. Kromě toho se považuje za tepelný zásobník planety, protože voda má velkou měrnou tepelnou kapacitu(t. j. teplo, které musíme látce do­ dat, aby se její teplota zvýšila o 1 °C). Jednoduše řečeno, vodu je poměrně energeticky náročné ohřát. Zároveň je dobrým chladičem – odebere hodně tepla, aniž by se sama velmi zahřála.

Cirkulace vody v  oceánu je současně jedním z  prostředků přesunu energie od rovníku k pólům. Mezi atmosférou a oceánem probíhá výměna plynů a výše zmíněných aerosolo­ vých částic (Pretel, 2012). Nejvíce vodní páry v atmosféře pochází právě z oceánů. Většina srážek, které spadnou, opět skončí v  oceánu. Asi dvě třetiny se vracejí do atmosféry prostřednictvím koloběhu vody. Oceány nejen působí jako zdroj bohatého množství vlhkosti pro atmosféru, ale také jako zdroj tepla. Oceánská cirkulace je poháněna ohřívá­ ním povrchových vod v tropických pásmech a ochlazováním v polárních oblastech. Velké proudy, například severní Golfský proud, přepravují množství tepla směrem k zemskému pólu, a tím přispívají k rozvoji mnoha druhů povětrnostních jevů. Také oteplují i podnebí blízkých míst.

Voda významně mění i vlastnosti půdy – albedo (podíl odraženého slunečního záření od planetárního povrchu; vysoké albedo mají např. zasněžené plochy, nízké albedo mají např. plochy pokryté vegetací), tepelnou vodivost a rostlinný kryt (Lapin, 2004).