

obrázek koloběhu vody v přírodě, větší plastová nádoba nebo akvárium, hlína, voda, led, 3 ks plastový kelímek, potravinová fólie, kameny
Případně může učitel použít pomůcku Koloběh vody v přírodě (nebo upravit podle návr hu žáků).
Úkolem žáků bude navrhnout a vytvořit koloběh vody v přírodě, který by mohli zrealizo vat ve třídě. Učitel jim nejdříve předloží obrázek koloběhu vody, do kterého mají znázornit pomocí šipek pohyb vody v přírodě. Následně s nimi o náčrtech diskutuje, přičemž žádá od nich zdůvodnění (vhodné je, jestliže by se žáci opírali o zjištění z předešlých úkolů).
Pokud by měli žáci s tímto krokem problém, učitel jim může předložit pomůcky, které využijí k vytvoření koloběhu v přírodě – t. j. akvárium (nebo průhlednou plastovou nádo bu), hlínu, 3 dcl plastový kelímek s 3 kostkami ledu, potravinovou fólii na zakrytí akvária (příp. mikrotenový sáček), plastovou nádobu (malou – do ní vložíme hlínu), dva malé plastové kelímky, 3 dcl plastový kelímek, 5 kamenů, vodu, gumičku.
Do středu akvária (velké plastové nádoby) dají žáci jeden prázdný kelímek (doporučuje me jej přichytit tavící pistolí, aby se nepřevrátil), do rohu položí malou misku, do které na sypou hlínu (plný 3 dcl kelímek), do dalšího rohu umístí kelímek se třemi kostkami ledu a na dno nádoby porozkládají čtyři kameny. Do nádoby s hlínou nalijí dva 3 dcl kelímky vody a akvárium uzavřou fólií (příp. mikrotenovým sáčkem), kterou přichytí gumičkou. Takto žáci mohou vidět různé změny skupenství vody – vypařování, tání, kondenzaci.
Střed fólie zatíží kamenem, který musí být umístěn přesně nad přilepeným prázdným kelímkem. Jak se bude voda vyvařovat a následně kondenzovat na vrchní fólii, voda bude kapat do kelímku v místě, kde je umístěn kámen na fólii. Fólii (sáček) mohou natřít temperovou barvou, kterou před umístěním do akvária nechají uschnout.
Po vytvoření tohoto modelu učitel diskutuje s žáky o tom, co si myslí, že se stane s vodou v nádobě a na co je v ní umístěn prázdný kelímek – kelímek slouží k zachycení vody, která se odpaří a následně opět zkapalní a steče do kelímku. Po diskusi se jich učitel zeptá, jak by mohli urychlit, případě zpomalit, stékání vody do kelímku. Úkolem žáků bude navrhnout takové podmínky, které podle nich urychlí/zpomalí koloběh vody v nádobě. I v tomto úkolu se mohou žáci opírat o zjištění z předešlých úkolů.
Následně si žáci vytvoří stejné modely (počet závisí na počtu zkoumaných podmínek) a zajistí navrhované podmínky. Učitel by měl uhlídat to, aby vždy zkoumali jednu proměnnou, čímž dokáží jednoznačně říci, co způsobuje (urychluje/zpomaluje) podmínky v nádobě. Například pokud zkoumají vliv světla, tak by měli vytvořit alespoň dva modely, při čemž oba budou vystaveny stejné teplotě (např. na parapetu okna) a jeden z nich zakryjí neprůsvitnou nádobou. Pokud by chtěli zkoumat model v různé teplotě (chlad, teplo), tak mohou jeden model uložit na parapet a druhý do chladné místnosti. Tímto způsobem učitel podporuje rozvoj způsobilosti objektivně zkoumat realitu.
Pokud by žáci měli s tímto krokem problém může jim učitel pomoci s návrhem podmínek (viz pracovní list). V závěru mohou žáci změřit a porovnat, ve kterém kelímku je podle nich více/méně vody.