Tento projekt byl financovaný s podporou programu Erasmus+
5 SLOŽENÍ ZEMĚA JEJÍ ATMOSFÉRY; PROCESY, KTERÉ OVLIVŇUJÍ POVRCH ZEMĚ A JEJÍ KLIMA
- Teorie
- Úkoly
- Pracovní listy
- Workshopy
Úkol 12b
Pomůcky pro dvojici/skupinu žáků:
obrázek koloběhu vody v přírodě, větší plastová nádoba nebo akvárium, hlína, voda, led, 3 ks plastový kelímek, potravinová fólie, kameny
Případně může učitel použít pomůcku Koloběh vody v přírodě (nebo upravit podle návr hu žáků).
Postup:
Úkolem žáků bude navrhnout a vytvořit koloběh vody v přírodě, který by mohli zrealizo vat ve třídě. Učitel jim nejdříve předloží obrázek koloběhu vody, do kterého mají znázornit pomocí šipek pohyb vody v přírodě. Následně s nimi o náčrtech diskutuje, přičemž žádá od nich zdůvodnění (vhodné je, jestliže by se žáci opírali o zjištění z předešlých úkolů).
Pokud by měli žáci s tímto krokem problém, učitel jim může předložit pomůcky, které využijí k vytvoření koloběhu v přírodě – t. j. akvárium (nebo průhlednou plastovou nádo bu), hlínu, 3 dcl plastový kelímek s 3 kostkami ledu, potravinovou fólii na zakrytí akvária (příp. mikrotenový sáček), plastovou nádobu (malou – do ní vložíme hlínu), dva malé plastové kelímky, 3 dcl plastový kelímek, 5 kamenů, vodu, gumičku.
Obrázek 64: Model koloběhu vody
Do středu akvária (velké plastové nádoby) dají žáci jeden prázdný kelímek (doporučuje me jej přichytit tavící pistolí, aby se nepřevrátil), do rohu položí malou misku, do které na sypou hlínu (plný 3 dcl kelímek), do dalšího rohu umístí kelímek se třemi kostkami ledu a na dno nádoby porozkládají čtyři kameny. Do nádoby s hlínou nalijí dva 3 dcl kelímky vody a akvárium uzavřou fólií (příp. mikrotenovým sáčkem), kterou přichytí gumičkou. Takto žáci mohou vidět různé změny skupenství vody – vypařování, tání, kondenzaci.
Střed fólie zatíží kamenem, který musí být umístěn přesně nad přilepeným prázdným kelímkem. Jak se bude voda vyvařovat a následně kondenzovat na vrchní fólii, voda bude kapat do kelímku v místě, kde je umístěn kámen na fólii. Fólii (sáček) mohou natřít temperovou barvou, kterou před umístěním do akvária nechají uschnout.
Po vytvoření tohoto modelu učitel diskutuje s žáky o tom, co si myslí, že se stane s vodou v nádobě a na co je v ní umístěn prázdný kelímek – kelímek slouží k zachycení vody, která se odpaří a následně opět zkapalní a steče do kelímku. Po diskusi se jich učitel zeptá, jak by mohli urychlit, případě zpomalit, stékání vody do kelímku. Úkolem žáků bude navrhnout takové podmínky, které podle nich urychlí/zpomalí koloběh vody v nádobě. I v tomto úkolu se mohou žáci opírat o zjištění z předešlých úkolů.
Následně si žáci vytvoří stejné modely (počet závisí na počtu zkoumaných podmínek) a zajistí navrhované podmínky. Učitel by měl uhlídat to, aby vždy zkoumali jednu proměnnou, čímž dokáží jednoznačně říci, co způsobuje (urychluje/zpomaluje) podmínky v nádobě. Například pokud zkoumají vliv světla, tak by měli vytvořit alespoň dva modely, při čemž oba budou vystaveny stejné teplotě (např. na parapetu okna) a jeden z nich zakryjí neprůsvitnou nádobou. Pokud by chtěli zkoumat model v různé teplotě (chlad, teplo), tak mohou jeden model uložit na parapet a druhý do chladné místnosti. Tímto způsobem učitel podporuje rozvoj způsobilosti objektivně zkoumat realitu.
Pokud by žáci měli s tímto krokem problém může jim učitel pomoci s návrhem podmínek (viz pracovní list). V závěru mohou žáci změřit a porovnat, ve kterém kelímku je podle nich více/méně vody.