Úkol 3a

Pomůcky pro dvojici/skupinu:

vyrobený směrovník a anemometr

Postup:

V tomto úkolu budou žáci zkoumat (pomocí vytvořených přístrojů na měření vlastností větru), zda je směr větru všude stejný a zda se mění během dne. Nejdříve prozkoumají to, zda směr větru ovlivňuje prostředí. Tzn., zda bude podle nich foukat vítr stejným směrem ve všech částech školního dvora (např. na hřišti, na školním políčku, u vchodu do školy, u stromů na školním pozemku a pod.) a zda lze nalézt i takové místo, kde foukat nebude.

Žáci by měli nejprve zjistit směr větru a jeho rychlost, např. před vchodem do školy. Ná­ sledně by měli vytvořit předpoklady o tom, v kterých místech na školním dvoře bude pod­ le nich foukat vítr rychleji, kde pomaleji a kde nebude foukat vůbec. Kromě toho mohou vytvořit předpoklady o tom, zda v každém z míst, které sami navrhnou, bude foukat stej­ ným směrem jako před vchodem do školy. Po zapsání předpokladů je společně s učitelem projednají. Někteří žáci mohou předpokládat, že směr a rychlost větru se měnit nebude a bezvětří během dne, kdy fouká, se nevyskytuje. V tomto případě jim učitel může navrh­ nout sám místa, kde bude pravděpodobně foukat vítr jinou rychlostí, příp. jiným směrem kvůli překážkám.

Při diskusi žádá učitel od žáků odůvodnění, na základě čeho si myslí, že vítr (ne)bude fou­ kat tím­kterým směrem či jinou/stejnou rychlostí. Následně své předpoklady ověří pomo­ cí vytvořených zařízení na místech na školním dvoře (či v blízkém okolí školy), které sami navrhli. Výsledky (směr i rychlost větru) zapíší do tabulky B. V závěru porovnají zjištění se svými předpoklady v tabulce A a pokusí se vytvořit závěr ze svého zkoumání.

Obměnou této aktivity může být zkoumání směru a  rychlosti větru v  průběhu 1 týdne na konkrétním místě a  vždy ve stejnou dobu. Např. žáci každý den v  10.00 zapíší směr a rychlost větru před vchodem do budovy školy. Údaje každý den zaznamenají a na konci týdne své výsledky zhodnotí. Podobná měření mohou dělat jedenkrát do měsíce nebo každé roční období. Tímto způsobem mohou porovnávat rychlost větru, směr větru a je­ jich změnu v závislosti na ročním období.

V  závěru jim učitel může dát otázky o  zjišťovaných jevech. Například ve kterém měsíci dosahovala rychlost větru nejvyšší/nejnižší hodnoty? Ve kterém měsíci foukal vítr zejména ze severu? atd.