Tento projekt byl financovaný s podporou programu Erasmus+
3 ZMĚNU POHYBU TĚLESA ZPŮSOBUJE VÝSLEDNÁ SÍLA PŮSOBÍCÍ NA TĚLESO
- Teorie
- Úkoly
- Pracovní listy
Úkol 4
Pomůcky pro dvojici/skupinu:
různě dlouhé desky (50, 80, 100 a 120 cm), krychle (podklad na nakloněnou rovinu vysoký 30 cm), siloměr, kbelík nebo jiný předmět vhodný jako náklad
Postup:
Ve třetím úkolu žáci zjistí, že posouváním materiálu po nakloněné rovině vynakládáme na zvedání nákladu do výšky méně námahy než při přímém vytahování nákladu bez použití nakloněné roviny. Úkol 4 je zaměřen na zjišťování rozdílů v námaze při využití různě nakloněných rovin. Cílem této aktivity je rozvoj způsobilosti měřit a využívat výsledek měření na vyslovení objektivního (faktem podloženého) závěru. Postup ověřování je znovu dán, proto je vhodné, aby se učitel v úvodní diskusi při tvorbě předpokladů zaměřil na to, aby žáci chápali princip způsobu ověřování předpokladu. Pokud žák nepochopí princip navrhovaného postupu ověřování, samotný postup zrealizuje, ale výsledek pozorování nebude umět dát do souvislosti se stanovenou výzkumnou otázkou, resp. se stanoveným předpokladem.
Různé nakloněné roviny jsou vytvořeny různě dlouhými deskami (50, 80, 100 a 120 cm), pomocí kterých chceme dostat náklad do stejné výšky (30 cm). Uvedenou výšku a délky nakloněných rovin je vhodné upravit tak, aby při tažení konkrétního nákladu zjistili žáci rozdíly. Využití nakloněných rovin je proto nutné předem vyzkoušet s konkrétními materiály, zvolit i přiměřeně těžký náklad a také siloměr s přiměřenou stupnicí.
Žáci zrealizují měření a zaznamenají číselné hodnoty ze siloměrů do příslušných políček. Pro každou nakloněnou rovinu opakují měření třikrát, aby získali jistotu v tom, zda naměřili údaje správně. Pokud je některá z naměřených tří hodnot výrazně jiná od ostatních dvou, žáci by měli měření z usuzování vyloučit, a to z důvodu pravděpodobné chyby v měření. Tímto způsobem rozvíjíme způsobilost měřit, která vede žáky k tvorbě objektivních úsudků a učí je preciznosti typické pro vědecké zkoumání. Pak se pokoušejí vyslovit závěr k výzkumné otázce a podpořit vyslovený závěr srovnáním číselných hodnot (t. j. argumentují naměřenými údaji ve prospěch vytvořeného závěru). Závěry a jejich zdůvodnění prostřednictvím naměřených údajů zapíší do části určené pro výsledek pozorování.