Úkol 18

Učitel může navázat na výsledky ze 16. úkolu. Tam žáci zjistili, že pokud se dva předměty třou o sebe větší plochou, vzniká větší třecí síla, která zpomaluje pohyb předmětu. Učitel tento výsledek připomene a navrhne, aby si to vyzkoušeli. Může prezentovat výzkumný záměr tím, že uvažoval nad tímto zjištěním a tak by platilo, že větší předmět se tře o podložku větší plochou, dokonce je těžší, a tak tlačí na plochu více, a proto si myslí, že je těžší takový předmět rozhýbat. Takovým uvažováním dává žákům příklad v tom, jak je možné identifikovat otázky na další zkoumání. Vysvětlí, že navrhl zkoumání, ve kterém budou přitahovat magnetem sponku na spisy, přičemž budou porovnávat, zda magnet přitáhne větší sponku později (z  menší vzdálenosti) než malou sponku, protože předpokládá, že větší sponka se bude třít o papír více a bude na něj i více tlačit. Pro žáky má tento úkol deduktivní charakter, neboť jejich úkolem je ověřit platnost podsunutého vysvětlení, teze.

Žáci si proto netvoří předpoklady, jen realizují měření tak, jak ho navrhl učitel. Tentýž magnet přibližují k sponce, která je uložena přesně na místě, kde je nakreslena. Když se sponka pohne směrem k magnetu, vyznačí, z jaké vzdálenosti se přitáhla. Totéž měření zrealizují třikrát pro malou sponku a třikrát pro velkou sponku (pracovní list je formulován tak, že je k  tomu navádí). Data žák získá v  grafické podobě, proto je jednoduché zhodnotit, zda se větší svorka přitáhla z téže vzdálenosti jako menší nebo z menší. Žáci následně formulují závěr, ve kterém (na základě toho, jaké výsledky získali) se vyjadřují k potvrzení, resp. nepotvrzení teze.