Úkol 6b:

Pomůcky pro dvojici/skupinu:

• zavařeninová sklenice s víčkem, bílá plachta (pro celou třídu stačí 1 ks), příp. síťky na hmyz, průsvitné nádoby, lupy, sekundární zdroje (encyklopedie, internet), různé druhy potravy

Postup:

Učitel může aktivitu začít na školním dvoře: žáků se zeptá, kde by našli na školním dvoře nejvíce hmyzu a proč. Návrhy žáků (dle možností) společně prozkoumají. Pokud najdou v označených místech hmyz, pokoušejí se ho odchytit za pomoci učitele do zavařovacích sklenic. Učitel by měl žáky předtím upozornit na to, jak by měli s hmyzem manipulovat, aby ho nezranili. Pokud by měli s nalezením hmyzu nebo jeho odchytem problém, učitel může použít bílou plachtu, kterou umístí pod strom nebo keř. Následně jemně zatřese kmenem keře či stromu a spolu se žáky sleduje hmyz, který se na plachtě objeví. Spadlý hmyz společně odchytí do nádob, které si připravili na odchyt hmyzu (např. zavařovací sklenice s víčkem). Kromě plachty může použít také síťky na hmyz, které učitel může zakoupit, případně je může vyrobit i sám učitel nebo spolu se žáky pomocí staré tenisové či badmintonové rakety a jemné tkaniny (nejvhodnější je s malými očky, cca 0,5 – 1 mm). Z rakety odstraní výplň a následně na raketu našije síťku z tkaniny (okraj zahne a našije na rám rakety).

Odchycený hmyz přinesou v nádobách do třídy, kde ho společně identifikují nebo se zaměří na odchyt pouze těch druhů hmyzu, který dokážou hned identifikovat. Do pracovních listů (levý sloupec) si zapíší název odchyceného hmyzu. Pokud najdou hmyz, který neznají, učitel jim ho prostřednictvím encyklopedie (internetu) pomůže určit. Další možností je, že se zaměří pouze na hmyz, který žáci znají (např. berušky, mravenci, kobylky, ruměnice pospolné, a pod). Ideální počet hmyzu na zkoumání je 5 – 6 kusů. Ostatní hmyz mohou vypustit zpět na školní dvůr.

Po označení obrázků odchyceného hmyzu do pracovních listů učitel vyzve žáky, aby zaznamenali své předpoklady o tom, čím se jednotlivý druh hmyzu podle nich živí. Po zaznamenání předpokladů žáků učitel od nich požaduje i odůvodnění, čímž zabrání, aby žáci své předpoklady jen tipovali a zároveň stimuluje myšlení žáků o zkoumaném problému.

Kromě toho by měli žáci navrhnout i možný způsob ověření svých předpokladů. Každý odchycený hmyz by měl být umístěn ve vlastní nádobě (nejlépe průhledné, aby žáci mohli detailně pozorovat). Pokud by hmyz nechali ve společné nádobě do druhého dne, mohlo by se stát, že se jednotlivé druhy napadnou, případně zkonzumují. Pokud by chtěl učitel se žáky zkoumat tuto stránku (potravní řetězec u hmyzu), tak by bylo třeba hmyz sledovat delší dobu. Následně mu do nádob budou vkládat navržené druhy potravy (vždy po jednom). Úkolem žáků bude sledovat, jak hmyz na potravu zareaguje, zda ji bude konzumovat nebo zda nebude pro něj vůbec atraktivní. Je vhodné, aby měli žáci k dispozici lupy na detailnější pozorování – učitel přitom klade žákům otázky typu:

• Jak víte, že hmyz konzumuje potravu?
• Co s ní dělá?
• Všímá si ji ihned nebo až po jisté době?

Takto upozorňuje žáky na zkoumané detaily.