Úkol 2:

Pomůcky pro dvojici/skupinu:

voda, průhledné plastové misky s víčkem, půda, plastová lžička, podnos, chléb, jablko, pomeranč, sýr, mince, lžička (předměty si může učitel upravit)

Postup:

Druhá aktivita se zaměřuje na zkoumání vzniku hub a plísní jako představitelů mikrodekompozitorů. Na začátku se zeptá žáků, jestli už se jim stalo, že si zapomněli v tašce svačinu více než pár dní. Diskusi směřuje k plísním. Prostřednictvím rozhovoru zjišťuje, jaké mají žáci zkušenosti s plísněmi na potravinách. Cílem aktivity je zjistit, kdy plísně vznikají a vést žáky k tomu, že plísně jsou přítomny všude, snadno vznikají na špatně uskladněných potravinách a že patří mezi významné dekompozitory.

Úkolem žáků bude prozkoumat, za jakých podmínek prostředí se vytvářejí a rostou plísně. Učitel nejdříve vyzve žáky, aby popřemýšleli, zda se může vytvořit plíseň na kterémkoliv předmětu. Může jim předložit tabulku v pracovním listu, kde jsou zaznamenány konkrétní předměty. Do tabulky zaznamenají, na kterých se podle nich plíseň vytvoří a na kterých ne. Následně by měli žáci navrhnout, jak by své předpoklady ověřili. Učitel se jich zeptá, zda budou podle nich potřebovat takové podmínky, jako např. rostliny.

Podobně jako v úkolu zaměřeném na zkoumání klíčení semen nebo růst rostlin, učitel dbá na to, aby žáci manipulovali vždy jen s jednou proměnnou – např. světlo, teplo, voda, půda.

Jednotlivé předměty mohou vložit do průhledné plastové nádoby tak, aby každý byl volně položený a nedotýkaly se mezi sebou (do nádob vkládají přibližně stejně velké kusy potravin). Nádobu uzavřou. Pak vytvoří takové podmínky, které si stanovili u předpokladů (např. (ne)přítomnost světla). Žáci v průběhu týdne pozorují předměty v miskách a zaznamenávají svá zjištění. Kromě toho se učitel může zaměřit na to, na kterém předmětu se plíseň vytvořila jako první. V závěru se žáci vrátí ke svým předpokladům, které porovnají se svými zjištěními.

Vytvořené plísně mohou nechat v uzavřených nádobách delší dobu a pozorovat, co se s předměty stane. Učitel diskutuje se žáky o tom, zda se plísně nacházejí také v přírodě a pokud ano, jaká je jejich role. Diskusi směřuje k dekompozitorům, kteří rozkládají organickou hmotu na anorganické složky. Učitel jim ozřejmí, že k významným dekompozitorům patří bakterie, houby (plísně) a někteří drobní živočichové.