8 ORGANIZMY JSOU ZÁVISLÉ NA PŘÍJMU ENERGIE
A LÁTEK, O KTERÉ SOUPEŘÍ S JINÝMI ORGANIZMY

Úkol 6a:

Pracovní list Workshop

Pomůcky pro dvojici/skupinu:

  • drobky z chleba, mrtvá moucha, med

Postup:

V případě, že se v okolí školy nachází mraveniště, žáci mohou prozkoumat, čím se mravenci živí ve svém přirozeném prostředí. Učitel s žáky o tématu nejdříve diskutuje ve třídě, přičemž si své předpoklady žáci zapíší. Žáci by měli navrhnout minimálně tři druhy potravy, která bude pro mravence lákavá a tři, které naopak mravence nebudou zajímat. V případě, že by žáci nedokázali nic navrhnout, učitel jim předloží jeho návrhy (např. větší drobek z chleba, mrtvá moucha, med). V tomto případě žáci vytvářejí předpoklady k návrhům potravy, které předložil učitel.

Před ověřením navržených druhů potravy je vhodné, aby učitel zrealizoval pozorování mravenců v jejich přirozeném prostředí. Např. mohou pozorovat, co přinášejí mravenci do mraveniště nebo zda odtud něco odnášejí. Kromě toho se mohou zaměřit i na stavbu mraveniště – z čeho se skládá, co na jeho stavbu mravenci využili atd. Tímto způsobem by učitel mohl se žáky prozkoumat i vztah živočichů a rostlin (co využívají mravenci z rostlin na stavbu mraveniště) a žáci zároveň mohou rozlišit, zda to, co mravenci nesou do mraveniště, využijí na jeho stavbu nebo potravu

Nejprve žáci zmapují, co mravenci přirozeně nosí do mraveniště. Následně v blízkosti mraveniště (cca 1,5 m mimo „chodník“ mravenců) uloží potravu, kterou chtějí prozkoumat. Jednotlivé vzorky potravy by měly být cca 20 – 30 cm od sebe. V případě, že by byl učitel časově omezený, mohou jim vzorky potravy umístit blízko jejich chodníku. Žáci budou následně sledovat, který vzorek potravy mravenci „zaznamenají“ jako první, resp. který bude pro ně nejvíce atraktivní. Svá zjištění si zaznamenají a porovnají s předpoklady. V případě, že by žáci nemohli pozorovat, ke kterému vzorku přijdou dříve, nebo který se pokusí odnést do mraveniště, tak vzorky, které chtějí zkoumat, zhotoví větší – aby je mravenci nedokázali odnést. Za pár hodin však mohou pozorovat, na kterém vzorku se nachází nejvíce mravenců.

Ve třídě učitel spolu se žáky porovná jejich předpoklady se zjištěními.

V aktivitě může dále pokračovat tak, že úkolem žáků bude popřemýšlet, zda jsou mravenci zajímavou potravou pro jiného živočicha. Opět nejdříve vytvoří předpoklady, které si mohou ověřit pomocí sekundárních zdrojů. Po jejich ověření mohou na základě svých zjištění vytvořit potravní řetězec.