

V tomto úkolu žáci prozkoumají stavbu kořene. Učitel s žáky nejprve vede rozhovor o funkci kořene a o tom, jak vypadá.
Úkolem žáků bude prozkoumat, jak vypadají kořeny různých rostlin. Na školním dvoře žáci společně s učitelem vykopou různé rostliny spolu s kořenem (při vykopávání by měli dát pozor na to, aby kořeny nepoškodili) – nejlépe různé druhy plevele (pýr, tráva, svlačec a pod.), přičemž si zapíší i místo, odkud rostlinu vykopali. Kromě rostliny odeberou i vzorek půdy (do cca 3 dcl sklenice). Je vhodné, pokud rostliny vybírají z různých stanovišť (tam kde je velmi suchá půda, úrodnější půda, kamenitější půda atd.).
Od hlíny očištěné rostliny přinesou do třídy, kde se zaměří na uspořádání kořenů. Každá skupina si vezme jednu rostlinu, kterou pomocí encyklopedie (velká kniha rostlin), případně s pomocí učitele, pojmenují. Název si zapíší do pracovního listu. Kořeny pozorují pomocí lupy. Pozorování zakreslí. Učitel přitom žákům klade otázky, prostřednictvím kterých je upozorní na detaily:
Do druhé části tabulky žáci popíší půdu, kterou přinesli ze stanoviště, kde se nacházela pozorována rostlina. Učitel opět upozorňuje žáky na detaily pomocí otázek, čímž podporuje rozvoj způsobilosti pozorovat: Jak vypadala půda? Jakou měla barvu? Nacházelo se v ní mnoho/málo kamenů? Byla suchá?
Po pozorování kořenů odprezentuje každá skupina svá zjištění. Učitel jim i při prezentaci klade podobné otázky jako při pozorování. Kořeny pozorovaných rostlin porovnávají, přičemž učitel dává do pozornosti vzhled a stavbu kořene vzhledem ke složení půdy. Na konci aktivity vytvoří závěr svého zkoumání.