Tento projekt byl financovaný s podporou programu Erasmus+
8 ORGANIZMY JSOU ZÁVISLÉ NA PŘÍJMU ENERGIE A LÁTEK, O KTERÉ SOUPEŘÍ S JINÝMI ORGANIZMY
Úkol 4a:
Pomůcky pro dvojici/skupinu:
- vypěstována rostlina z předešlého úkolu (např. rajče), pravítko, barvičky, lupa
Postup:
Když už žáci zjistili, jaké podmínky je třeba zajistit pro klíčení a růst rostlin, v další aktivitě se zaměří na růst – na to, jaké změny lze pozorovat na rostlině při růstu na nadzemních částech (stonek, listy) a v různých obdobích (tvorba květů, plodů). Na pozorování mohou použít rostliny, které žáci pěstovali v předešlém úkolu.
Úkolem žáků bude sledovat výšku rostlin a řadu dalších znaků. Jde o dlouhodobější pozorování, během kterého budou žáci shromažďovat informace, analyzovat je a vytvářet závěry. Před zahájením pozorování učitel se žáky vede diskusi o tom, jaké změny nastávají na rostlině během jejího růstu. Žáci své předpoklady zapíší, případně si mohou pomoci nakreslením obrázku, přičemž by neměli zapomenout na pojmenování jednotlivých částí. Učitel s nimi diskutuje i o funkci těchto částí (kořen, stonek, list, květ).
V následujícím období budou žáci pozorovat, jak roste rostlina, přičemž budou svá zjištění každý den zapisovat do pozorovacího listu (každý žák má k dispozici vlastní list). Každá skupina by měla mít k dispozici vlastní rostlinu na pozorování, o kterou se budou starat (vhodné podmínky pro růst rostlin prozkoumali v předešlém úkolu).
Vždy v dohodnutý den v týdnu skupina zaznamená do pozorovacích listů počet listů a poupat na rostlině, změří její výšku (stonku). Kromě toho jejich pozornost učitel obrací i na změnu na listech – jejich velikost, změna tvaru, vzdálenost od ostatních listů atd. Tyto změny žáci také zaznamenají. V případě potřeby učitel doplní počet řádků v pozorovacím listu
Na zaznamenání změn na rostlině je vhodné, pokud si žáci nakreslí (nastíní) rostlinu na začátku pozorování. Pozorované změny pak mohou dokreslovat přímo do svého náčrtu, a tak lépe zaznamenávat růst rostliny, případně nakreslí (nastíní) rostlinu na konci pozorování a porovnají s první kresbou (náčrtem).
Na konci pozorování by žáci měli zodpovědět následující otázky:
- Vytváří rostlina stále nové listy?
- Jak se listy mění během růstu rostliny?
- Jak se mění stonek rostliny?
- Vytváří rostlina květy?
- Která část rostliny se během jejího růstu nejvíce změnila?
Tímto způsobem se žáci učí orientovat v tabulce a číst informace z údajů, které sami získali. Učitel může v této aktivitě pokračovat tak, že žáci budou porovnávat různé rostliny a jejich části – mají všechny rostliny stejné stonky? Jaký mohou mít tvar? Jaké listy mají rostliny? Sestávají z více částí? Jaký je okraj listů – hladký nebo zoubkovaný? Atd. Tímto způsobem mohou prozkoumat různorodost stavby rostlinného těla.