Úkol 3:

Pracovní list Workshop

Pomůcky pro dvojici/skupinu:

libovolný druh rostliny (každá skupina by měla mít stejný druh, např. rajče), barvičky (příp. fotoaparát), pravítko

Postup:

Tento úkol se zaměřuje na zkoumání toho, co rostlina potřebuje pro svůj růst. Žáci také pochopí rozdíl mezi klíčením a růstem rostliny, resp. to, že jde o dva odlišné procesy.

Učitel nejdříve s nimi diskutuje o zjištěních z předešlého úkolu. Následně se jich zeptá, zda si myslí, že stejné podmínky bude potřebovat rostlina i pro svůj růst.

Žáci po diskusi své předpoklady zapíší do pracovního listu, přičemž učitel od nich požaduje i odůvodnění (vlastní zkušeností nebo vědomostí). Do tabulky zaznamenají podmínky, které budou zkoumat a také svůj předpoklad, zda za daných podmínek rostlina bude růst dál nebo ne. I v tomto úkolu je třeba, aby manipulovali vždy jen s jednou proměnnou. Tímto způsobem jsou žáci vedeni k objektivnímu zjišťování skutečnosti. Každá dvojice/skupina může manipulovat s jinou proměnnou (světlo, voda, teplo, půda). Nad tabulkou a v posledním sloupci tabulky mají uvedenou výšku rostliny. Tzn., že žáci změří výšku rostliny před ovlivňováním (údaj nad tabulkou) a po ovlivňování (poslední sloupec).

V závěru mohou pracovat i s těmito údaji, na jejichž základě mohou vyhodnotit co (a zda vůbec) některá změněná podmínka ovlivnila růst rostliny. I když se vždy mění jen jedna proměnná, žáci by si je měli při každém pozorování vždy zaznamenat do tabulky:

Výška rostliny před ovlivněním:
Výška rostliny po ovlivnění:
SvětloVodaTeploPůdaPředpokladOvěření

1.

x

x

x

Nákres

K ověření podmínek pro růst mohou žáci použít výhonky rostlin z předešlé úlohy, příp. si zasadí nová semena. Také je důležité si před realizací ověření s žáky ujasnit, co znamená, že některé podmínky nejsou pro rostlinu vhodné. Pokud není některá z podmínek vhodná, tak rostlina začne postupně vadnout, případně začne ztrácet listy, změní barvu a pod. Proto je vhodné, aby rostlinu vyfotili, či zakreslili před ovlivňováním a po změně podmínek. Vhodné je nechat rostlinu ve změněných podmínkách delší dobu (např. 5 – 7 dní). Učitel také může žáky vyzvat, aby sami navrhli, jak by mohli odměřit růst rostliny – mohou použít univerzální měřidla (např. pravítko) nebo si mohou vytvořit vlastní (např. pomocí provázku).

V závěru žáci společně s učitelem zhodnotí svá zjištění a vytvoří závěr toho, co zjistili, t. j.nejvhodnější podmínky pro růst rostliny.

Zkoumání učitel může dále rozšířit tak, že by zkoumali, zda podmínky, které byly nejvhodnější pro zkoumanou rostlinu platí pro každou rostlinu. T. j., zda každá rostlina potřebuje stejné podmínky nebo ne. Prostřednictvím této aktivity žáci zjistí, že pro růst rostliny je důležité světlo (na rozdíl od klíčení, kde světlo potřebné není). V další části mohou žáci prozkoumat, zda barva světla ovlivní růst rostliny. Žáci si vytvoří jednoduché skleníky (např. z krabic od bot a barevných fólií) a budou zkoumat, zda barva světla ovlivňuje růst rostliny