

Učitel začne aktivitu tím, že se žáky diskutuje o květech – jakou mají funkci? Proč se na rostlině vytvářejí? Z čeho jsou složeny? Jaká je jejich stavba uvnitř?
Následně žákům rozdá lupy a jejich úkolem bude prozkoumat stavbu květu (květiny si mohou nasbírat z rostlin ze školního dvora nebo si učitel předem připraví vzorky, které uzná za vhodné). Květiny nepozorují na rostlině, ale opatrně ho z rostliny odstraní a květ pozorují na stole na kancelářském papíře. Žáci se pokusí stavbu květu zakreslit, přičemž s pomocí učitele pojmenovávají jeho jednotlivé části (okrasné lupínky, tyčinky, čípky).
Vhodné je, pokud učitel předloží žákům květy z různých druhů rostlin. Následně mohou žáci porovnat květy z více rostlin a zapsat, zakreslit do pracovního listu ty znaky, ve kterých se podobají a ve kterých se liší. Žákům tak ozřejmuje představu různorodosti stavby květů. Po pozorování žákům učitel ozřejmí, příp. ukáže (na internetu nebo v encyklopedii), jak vzniká plod z květu rostliny. Důležité je, aby si žáci uvědomili funkci květu na rostlině, zároveň i proces vzniku plodu z květu (květ → plod) a fakt, že v plodu se nacházejí semena.