Tento projekt byl financovaný s podporou programu Erasmus+
1 VEŠKERÁ HMOTA VE VESMÍRU JE TVOŘENA VELMI MALÝMI ČÁSTICEMI
- Teorie
- Úkoly
- 3.1 Pozorujeme a zkoumáme látky
- 3.2 Voda není jen na pití
- 3.3 Vzduch okolo nás
- 3.4 Kovy v našem živote
- 3.5 Světlo
- 3.6 Fyzikálne veličiny (objem, sila, čas, hmotnosť)
- Úkol 1: Měřte objem kapalných, sypkých a pevných látek odměrným válcem vyrobeným z PET láhve
- Úkol 2: Měřte objem plic takzvaným spirometrem vyrobeným z PET láhve.
- Úkol 1: Vytvořte váhu z pravítka
- Úkol 1: Vyrobte papírové sluneční hodiny
- Úkol 2: Vyrobte na zahradě sluneční hodiny
- Úkol 1: Vyrobte siloměr na měření tahové síly
- Úkol 2: Vyrobte siloměr na měření síly stisku
- Pracovní listy
- Workshopy
Úkol 3: Chemické vlastnosti kovů
Téma: | kovy |
---|---|
Úroveň: | 1. stupeň |
Prědmět (obor): | přírodověda |
Doporučený věk žáků: | 9 – 11 roků, příp. starší |
Doba trvání: | celá vyučovací hodina |
Postup:
A) Reakce kovů s kyselinou chlorovodíkovou
Učitel připraví pro každého žáka gumové rukavice, ochranné brýle, plášť. Do každé pracovní skupiny žáků učitel připraví stojan na zkumavky, 8 zkumavek, brusný papír, kapátko, 10 % roztok kyseliny chlorovodíkové, kovy – zinek, železo, měď a hliník, měď pokrytou měděnkou a železo pokryté rzí. Žáci si oblečou plášť, ochranné brýle a gumové rukavice. Připraví si do stojanu na zkumavky čtyři zkumavky, které očíslují čísly od 1 do 4. Žáci pracují s kovy, které jsou pokryty vrstvičkou svých oxidů. Do první zkumavky žáci vloží kousek zinku, do druhé zkumavky kousek železa, do třetí měď a do čtvrté hliník.
Žáci kapátkem přidají k jednotlivým vzorkům kovů 10 % kyseliny chlorovodíkové. Žáci nejdříve vysloví domněnku o průběhu chemické reakce, následně pokus provedou a své pozorování zapíšou do připravené tabulky. Žáci do stojanu na zkumavky připraví další čtyři zkumavky, které očíslují čísly 5 až 8. Kousky kovů pořádně očistí brusným papírem – měď pokrytá zelenou měděnkou musí mít červenohnědé zbarvení. Hliník, který je pokryt oxidem hlinitým, musí být očištěn do stříbrně lesklé barvy. Rez ze železa musí být odstraněna, železo bude mít stříbrně lesklou barvu a zinek je po očištění taktéž leskle stříbrný. Do zkumavky s číslem 5 žáci vloží kousek očištěného zinku, do šesté zkumavky vloží kousek železa, do sedmé měď a do osmé hliník. Žáci přidají kapátkem k jednotlivým očištěným vzorkům kovů 10 % roztok kyseliny chlorovodíkové. Žáci nejdříve vysloví domněnku o průběhu chemické reakce, následně pokus provedou a své pozorování zapíšou do připravené tabulky.
B) Dlouhodobé působení vodných roztoků na kovy
Učitel nejméně týden před plánovaným laboratorním cvičením připraví do osmi zkumavek vzorky kovů v různém prostředí. Učitel všechny kovy pořádně očistí brusným papírem. Do prvního laboratorního stojanu na zkumavky učitel umístí první čtyři zkumavky a naplní je vodou z vodovodu. Do první zkumavky vloží zinek, do druhé železo, do třetí měď a do čtvrté hliník. Do druhého laboratorního stojanu na zkumavky učitel umístí další čtyři zkumavky, naplní je octem a vloží do nich stejné čtyři kovy – do páté zkumavky k octu vloží zinek, do šesté železo, do sedmé měď a do osmé zkumavky hliník.
Vzorky kovů musí být v roztoku vody a octu ponořené alespoň ze dvou třetin. Zkumavky učitel pořádně popíše a uzavře smotkem vaty, aby mohl vznikající plyn volně unikat a nechá je stát na stejném místě až do laboratorního cvičení.
Učitel vyzve žáky, aby na základě vykonaných pokusů a jejich zkušeností předpověděli, co se stane s kovy, které byly na týden vloženy do vody a do octu. Když žáci své očekávání zapíšou do pracovního listu, ukáže jim učitel zkumavky s kovy, které byly vystaveny dlouhodobému působení vody a kyseliny.